Władysław Anders
Władysław Anders | |
---|---|
Rodné jméno | Władysław Albert Anders |
Narození | 11. srpna 1892 Błonie |
Úmrtí | 12. května 1970 (ve věku 77 let) Londýn |
Místo pohřbení | polský vojenský hřbitov na Monte Cassino |
Bydliště | Paříž (1921–1923) Nice Błonie Majdan Sopocki Pierwszy Lvov Moskva Baranavičy Riga Petrohrad Varšava Londýn |
Alma mater | Rižská technická univerzita |
Povolání | důstojník, politik, voják z povolání, vojenský velitel a voják |
Ocenění | Řád sv. Jiří 4. třídy (1915) stříbrný kříž řádu Virtuti Militari (1921) rytíř Řádu čestné legie (1921) důstojník Řádu znovuzrozeného Polska (1925) komtur Řádu svatého Sávy (1926) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | katolická církev (od 1942) katolicismus (od 1942) |
Choť | Irena Anders (od 1948)[1] |
Děti | Anna Maria Anders[2] |
Příbuzní | Tadeusz Anders, Karol Anders a Jerzy Edward Anders (sourozenci) |
Funkce | vrchní velitel (1941–1942) vrchní velitel (1943–1945) General Inspector of the Armed Forces (Polish Armed Forces in the West; od 1946) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Władysław Albert Anders (11. srpna 1892, Błonie u Krośniewic, Ruské impérium – 12. května 1970, Londýn, Spojené království) byl polský generál, hlavní velitel polských ozbrojených sil v letech 1944–1945[3].
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Władysław Anders se narodil v rodině pozemkového poradce německého původu v osadě Błonie u Krośniewic. Studoval reálné gymnázium ve Varšavě.
Od roku 1910 sloužil v jezdectvu ruské armády. V první světové válce byl třikrát zraněn. V roce 1917 ukončil kurs akademie generálního štábu v Petrohradu. Po bolševické revoluci odešel do Polska a účastnil se polsko-sovětské války.
Kariéra před válkou
[editovat | editovat zdroj]V roce 1921 začal studovat École spéciale militaire v Paříži. Do Polska se vrátil roku 1924 a stal se velitelem domobrany Varšavy. Během Květnového převratu byl na straně prezidenta, který byl nucen odstoupit. V té době dosáhl hodnosti generálporučíka.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]V době vypuknutí druhé světové války velel Anders brigádě kavalérie. Polská armáda v té době neměla šanci vyhrát proti Wehrmachtu. Sám Anders byl několikrát zraněn. Nakonec byl zatčen Sověty a vězněn ve Lvově a později i v Lubjance.
Po útoku Německa na SSSR dne 22. června 1941 byl Anders propuštěn s úkolem vytvořit spojeneckou polskou armádu vedle Rudé armády. Odešel na Střední Východ, poté bojoval v Itálii a účastnil se bitvy o Monte Cassino.
Poválečné roky a smrt
[editovat | editovat zdroj]Komunistické orgány roku 1946 vzaly Andersovi hodnost generála i polské státní občanství, kterému bylo navráceno až roku 1989. Odešel do Londýna, kde navázal styky s exilovou vládou.
Zemřel během oslav 26. výročí bitvy o Monte Cassino. Byl pochován na polském vojenském hřbitově (Polski Cmentarz Wojenny) v blízkosti kláštera Montecassino v Itálii. V roce 1995 mu bylo posmrtně uděleno nejvyšší polské státní vyznamenání řád Bílé orlice.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Władysław Anders na polské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Anders Władysław v Encyklopedii PWN.
- ↑ POLAK, Bogusław; TYM, Juliusz S. Historia. Fundacja im. generała Władysława Andersa [online]. Podrobná biografie W. Andersa. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Galerie Władysław Anders na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Władysław Anders na Wikimedia Commons
- Osoba Władysław Anders ve Wikicitátech
- Polští generálové
- Polští politici
- Polští velitelé druhé světové války
- Polští emigranti a exulanti
- Válečníci Ruského impéria
- Baltští Němci
- Nositelé Řádu znovuzrozeného Polska
- Držitelé Československé medaile Vítězství
- Komtuři Řádu Virtuti Militari
- Komtuři Řádu znovuzrozeného Polska
- Nositelé Řádu svatého Stanislava
- Komandéři Řádu čestné legie
- Nositelé polského Záslužného kříže s meči
- Nositelé Řádu Bílého lva IV. třídy
- Rytíři velkokříže Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara
- Nositelé Kříže za chrabrost (Polsko)
- Čestní společníci Řádu lázně
- Nositelé Řádu bílé orlice
- Narození 11. srpna
- Narození v roce 1892
- Narození v Krośniewicích
- Úmrtí 12. května
- Úmrtí v roce 1970
- Úmrtí v Londýně
- Osobnosti na kazachstánských poštovních známkách